1. 12. 2016

THANKSGIVING

Ve čtvrtek bylo Díkůvzdání aneb takový první Vánoce - vážně se mi zastesklo a hrozně jsem se přejedla.

Už v úterý nám začaly prázdniny, což mě potěšilo, i přestože tady do školy chodím ráda. Byl to 12. týden školy, což znamená, že za sebou máme dvě třetiny prvního semestru, rodiče šli na takový "třídní schůzky" a rozesílalo se hodnocení.

S přípravami jsme začali ve středu, pomáhali všichni. Víceméně jsme celý den vařili, bylo to fajn, všichni sourozenci doma, zpívali se vánoční písničky...

A pak už teda konečně přišel čtvrtek, asi nejlepší den za celou dobu, co jsem tady. Začali jsme rodinnou snídaní, dělali jsme si každý lívance podle sebe - peanut butter, javorový sirup, slanina... Koukali jsme na Macy's parade v NYC, taková hezká sváteční atmosféra.

Ve dvě jsme se přesunuli k sestře mojí host mom. Sešla se celá rodina, což bylo krásný, ale když jsem je tam všechny viděla, šťastný, vzpomněla jsem si na svojí rodinu doma, jak moc hezký by bylo je tam mít, být s nima...

Přípitek, pak každý řekl, za co je vděčný, a už se jen čekalo, až se dopeče krocan. Dočkali jsme se.

kontrola krocana


děda, specialista na omáčku


Krocan, omáčka, mashed potatoes (bramborová kaše), sladký brambory, zelený fazolky, nádivka, brusinková omáčka, tomatový aspik, salát... Jídla jsme vážně málo neměli, spíš teda jídlo tak pro 30 lidí.







DELICIOUS. Vážně dobrý, vážně moc dobrý jídlo. Kromě tomatovýho aspiku, ve kterým jsou krevety a olivy, a je to prostě takový to želé, mi všechno moc chutnalo.
I když se snažíte dát si od každýho jenom trošku, pořád vám z toho vznikne nacpanej talíř a je to tak dobrý, že to prostě musíte všechno sníst. Myslím, že jsem toho nikdy nesnědla tolik a nebyla jsem víc přejedená. Taky jsme pak skoro všichni usnuli.

Později samozřejmě přišel dezert: dýňový koláč, dýňová roláda a ořechový košíčky - další nebe.





Takže takový bylo Díkůvzdání, sešla se rodina a všichni se hrozně přejedli, co dodat, bylo to hezký.